Olivie se připravuje v ateliéru na focení. Sedí na židli, bere si červené kozačky, sedí tam i dcera fotografa, která jí pomáhá s přípravou.
Olivie: Mám tam…, no ale síťovanou bílou, takový dlouhý triko, a já bych ho hrozně ráda namočila, co to udělá. To bych taky viděla namočit. Já bych teďka dělala hodně takový…, jo, jelikož ty prsa teď nejsou moc nalitý.
Olivie si svléká kalhotky, je jen v kozačkách, obléká si župan.
Olivie: Vemu si župan, protože dneska tady máte…, ukaž…, (jde ke kamnům) no….
Mužský hlas: To chce teplou vanu.
Olivie si svléká před zrcadlem župan.
Olivie: Teď se kouknu jenom jak to vypadá. No, dobře, tak celulitida, to je dobrý.
Manželka fotografa Olivii načerňuje chlupy v klíně, dcera fotografa na to kouká a směje se.
Olivie: Pořádnýho bubáka mi udělej.
Když už teda jsi mě ukecal, abych se neholila, Milane, máš pravdu, co jsem se přestala holit, nebolej mě vaječníky.
Fotograf: Vždyť ti to říkám.
Dcera fotografa maže Olivii olejem. Fotograf jde kolem.
Olivie : Uděláme větrák, hele, zkusíme teďka jenom nanečisto než se…, než se rozcvičím bez toho bílýho, jenom takhle v těch kozačkách uděláme… Tak jedem.
Fotograf: Tak jedem, jo?
Olivie: Hm.
Fotograf fotí Olivii, pak ji fotí ještě v pozici, jak sedí v černých botách na bílé posteli s bílým deštníkem.
Fotograf: Manažeři velkých firem, a tak dále… Olivko zůstaň, prosím Tě, takhle jak seš, přesně i nohama, a vším, jo. Ruce, všechno ať zůstane.
Olivie: Ano.
Fotograf: Petra Tě jenom…
Fotografova žena Petra upravuje vlasy Olivii, která leží na bílé posteli.
Fotograf fotí.
Olivie: Takhle dobrý, Milane?
Fotograf: Jo. No, vydrž tak… Tak! (vyfotí)