Do učebny na Konzervatoři J. Ježka přijdou za Olivií tři Romové a manžel Jan.
Na začátku kratičký záběr na Olivii a Tomáše, kteří stojí v učebně, následně už Tomáš v záběrech není.
Olivie:
Dobrý den, ahoj, čágo (zdraví se), já jsem Olivie Žižková (podá si s nimi ruce, oni řeknou nesrozumitelně svá jména), jste strašně krásní chlapi (všichni se zasmějí) a já jsem si vás sem pozvala více méně proto, protože…, já nevím, kde mám začít, no.
Záběr z jiného úhlu:
Olivie:
Já jsem vlastně na tý škole měla takovou, takovou kapelu, a tam byl kluk, kterej se jmenoval David Jano. Byl to můj spolužák, čistej cikán, a on založil kapelu, do který mě vzal, a já jsem v ní zpívala. On se před pěti lety oběsil, zemřel, nevím proč, ňáký problémy. A já jsem s nim zpívala písničku Me ča rovav. Nevím, jestli vám něco říká. Já bych tu písničku potřebovala nazpívat, tady vám ji s kytarou zahraju, zazpívám vám ji, a já bych potřebovala, chlapi, abyste mi pomohli s textem, protože mi vypadly za těch 15 let, jak už nejsem s cikánama, teď jsem pana Žižky manželka, takže gádžu mám za manžela, tak se musím chovat (Romové se smějí), tím, že jsem světlá, tak se musím chovat jako knedlo, vepřo, zelo (všichni se smějí).
Olivie s kytarou a Romové zpívá tu píseň v učebně konzervatoře.
Olivie: Zpívejte klidně, já budu zpívat druhej hlas…
Následují záběry ze studia, kde Olivie s Romy tu píseň nahrává.