Olivie a Eva s dcerami Olinou a Bětkou spolu sedí v restauraci.

Eva kouká do deníku Olivie.
Dcery: Čti, něco zajímavýho.
Eva: Barovou kapelu… Hm, tak už vidím, jak vás strkám do barový kapely, holky.
Bětka: Ty bys nás strčila někam jinam.
Eva: No to bych vás teda nestrčila.
Olina: Čti něco.
Eva: Malá hospoda…
Olina se ptá Olivie: A co vlastně dělala Vaše maminka? Jako práci nějakou?
Olivie: Prodavačka, celej život.
Olina: A váš tatínek?
Olivie: Táta dělal celej život malíře pokojů.
Olina na Evu: Přečti to nahlas, já to chci taky slyšet.
Eva s Bětkou koukají do deníku.
Bětka: Mami, tady.
Eva: Kapelník byl o hodně let starší než já, tedy zase můj oidipovský komplex, o ničem vážném jsem ale neuvažovala, byla to pouze výplň mého tehdy prázdného a hodně smutného života.

Olivie v restauraci zpívá do mikrofonu známou písničku:
Řekl Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál, kvůli vám se vzdávám trůnu, klenotů i katedrál…

V restauraci sedí lidé, mezi nimi i maminka Olivie, manžel Evy a jedna z dalších dcer.


Předchozí scéna – Další scéna


 

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..