Černobílá fotka Ingrid jako dítěte v šátku.
Černobílá fotka mladičké Ingrid – leží v trávě u stromu a jí, vedle sebe má bágl.
Barevná fotka Ingrid v bílém prádle.
Prsty rovnají další fotky:
Portrét za mlada.
Ingrid má bílý dlouhý rukáv a černé šaty a tančí s mužem.

Ingrid:
Tadyhle v těch černých šatech jsem se vdávala.

Ingrid mluví, opřená o toaletní stolek, u něj před zrcadlem sedí herečka Anna Stropnická (se kterou si bude Ingrid následně povídat) a nějaká žena jí češe vlasy.

Ingrid:
Já jsem měla ráno ujet prvním vlakem pryč, já jsem nespala, nespala jsem celou noc. Táta a brácha nepřišel, protože ti s tou svatbou absolutně nesouhlasili. Večer se v tom domě, kde jsme slavili, tam se všicky opili, a já jsem byla nešťastná, pohádala jsem se s manželem, žádná novomanželská noc nebyla, krásná, láskyplná, nebylo nic. Nic.

Fotka Ingrid s manželem, jak na sebe koukají, ona je v černých šatech.
Fotka mladé Ingrid s manželem, drží se spolu.
Fotka Ingrid vedle manžela.

Anna: Jak můžete jít do takhle pevnýho svazku vlastně už s pocitem, že s tím nějakým způsobem nesouhlasíte? To přece musí bejt spontánní a úžasný – a jdu na svatbu!
Ingrid: Jenže za to, že byl ženatej, tak dostal byt. On na to proto tak velmi tlačil. Já jsem mu slíbila, že si ho vezmu, a já jsem nechtěla ten slib dát zpátky. Já jsem ho nedokázala, ten slib, dát zpátky.

Ingrid poponáší v butiku malé štafličky.
Anna: Vy jste si ty šaty teda navrhovala úplně sama, nebo…
Ingrid: No to jsem si navrhla sama, i jsem si je ušila (Ingrid ukazuje Anně ty černé šaty), tak takhle nějak vypadaly, akorát měly trošku širší sukni.


Předchozí scénaDalší scéna


 

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..