Tváří se zamyšleně. Nejprve zní její hlas jen v podkresu, následně spolu sedí Eva a Katka Zochová (asistentka režiséra) u pódia a povídají si.
Eva: Když se člověk nad tím zamyslí, asi to dělám kvůli svému muži, protože mě doma trošku přehlíží jako (zasměje se). Ne že by mě přehlížel, jako že by se se mnou vůbec nebavil, ale po těch letech, co se mnou je… Teď jsme to počítali, tak se známe 23 let.
Katka: A myslíš, že je to těma rokama?
Eva: Hm, člověk zevšední. Partnerovi. Myslíš, že ne?
Katka: Nevím, já ještě nemám tu zkušenost. (smích obou)
Eva doma v kuchyni představuje své dcery. Její manžel něco dělá u kuchyňské linky.
Eva: Tohle je Liduška, tohle je Maruška. (nejmladší dcery v dětském věku)
Přijde další dcera (ve věku cca 20 let), pozdraví.
Eva: Tohle je naše nejstarší.
Eva: Tohle jsou naše dvě další, další várka, ty spolu bydlej na pokoji, Bětuška, Olinka. (prostřední dcery ve věku cca kolem 15 let)
Ivan Vojnár : Vy jste si je popletla. To se vám stává často?
Eva: Jo.
Ivan Vojnár : To je Bětuška.
Bětka: To je úplně normální
Eva: To je normální.
Objeví se další dcera a představí se: Já jsem Jiřina.
Ivan Vojnár : A co vy děláte?
Jiřina: Já? Já studuji na gymnáziu 4. ročník a budu maturovat letos.