Je pro mne nepříjemné záporně hodnotit film Vojnára, ale co je moc, to je moc. Zneužívat lidi před kamerou, střihem manipulovat celkovým budovaným obrazem jednotlivých protagonistů a vytvářet tím naprosto umělou informace není dobrá známka. Nezbývá než se zeptat Vojnára, zda by účinkoval ve filmu, kde by vysoce pravděpodobně došlo k deformovanému pohledu na jeho život a práci, ale přitom by natáčení realizoval s příslibem pozitivní prezentace. Pochybuji, že by souhlasil a stejně tak pochybuji, že by souhlasili účinkující ve filmu Cinematerapie, pokud by jim byl sdělen opravdový záměr před natáčením…
(Divák s nickem kedu, který na ČSFD ohodnotil film jednou hvězdičkou z pěti)


Film bohužel není zcela objektivní. Je to vcelku chaotické a mám pocit, že se to snaží směrovat tematicky k bláznovství jednotlivých postav. Nikoli hledat „prapodstatu“ počínání sledovaných objektů. Není to dozrálé. Je to sice šikovně sestříhané, ale obávám se, že to nevystihlo podstatu základní myšlenky. Není to promyšlené do detailů a je to manipulováno do určité formy, která se mi nezdá být zrovna šťastnou. Celkově to ztrácí. Ale nápad jako takový není špatný.
(Pavel S., prodejce a milovník retra z Prahy)


Ve filmu jsem viděl několik osobních postojů, které nebyly nijak vyhrocené, ale byly zajímavé možná tím, že byly všední, žádný horror, sentiment. Máma viděla některé ukázky a byla zděšená, že se zpěvačka svléká na Václavském náměstí a točí se tam kolem dopravní značky. A tento záběr mi tedy utkvěl nejvíc.
(Michal S., vysokoškolák a pedagogický pracovník z Prahy)


Dojemné příběhy duševně nemocných exhibicionistů nakonec nejsou vůbec dojemné… Roztřesenou kamerou, vtíravou hudbou a šílenými detaily jsme formou nucení k emocím, ale efekt se míjí účinkem. Postavy jsou zajímavé spíš jako legrační postavičky, které mají nutkavou potřebu o sobě vyprávět příběhy, které nejsou nijak zvlášť výjimečné. A já pak prostě mám dojem, že ten film se mnou nedělá nic… Nepohnul se mnou emočně, protože na moje city útočil příliš okatě, nedal mi nic nového, jen pocit z toho, že jsem viděl zvláštní panoptikum podivínů…
(Divák s nickem Toj, který na ČSFD dal filmu dvě hvězdičky z pěti)


Jsem filmem nadšenej, docela sodovka.
Viděl jsem ho 2x a půjdu ještě znova i s kámošema. Tohle tady teda nemá obdoby. Rejža je holt fakt borec. Ono taky najít takový postižence a exoty a poskládat to ještě do sebe asi nebyla sranda. To musela bejt hrozná facha tohle dát do kupy. Nejvíc mě zaujal ten jak se kapří, to je komik a pak ten divnej v klobouku, co fotografuje holky a má toho čokla. To je teda týpek, jen co je pravda. Dost hustej horor ale měla ta Ingrid s mafiánama a ta paní s těma dcerama to bylo takový jako že nevím o čem to bylo. Ale nějak jí ty dcery moc nežrali, nevím? Pak taky dobrá byla ta lesbička s tím kozlíkem a ta Olivie co se furt svlíkala a pak něco zpívala snad s těma cikánama? Jo a ten motorkář, borec! Až to daj do televize, tak si to fakt natočim a budu si to pouštět třeba k snídani každej den.
(Vlaďa, který těmito slovy ohodnotil film v květnu 2010 v diskuzi na webu ČT)

A na jeho komentář přišla záhy reakce:

Milý Vlaďo,
nejdřív se naučte pravopis a vůbec češtinu a pak někam pište a něco rozebírejte. To tady ještě chybělo, aby lidé vašeho typu se vyjadřovali k tak citlivému dokumentu, jakým Cinematerapie bezesporu je. Je sice hezké, že se vám film líbí, ale ty vaše glosy odpovídají spíš hodnocení kamarádů při posezení u piva ve čtvrté cenové skupině. Ke snídani si to klidně pouštějte, ale radši se s vašimi primitivními postřehy a názory nesvěřujte v této diskuzi a nechte si to do putiky. Film si zaslouží hodnocení na úplně jiné intelektuální úrovni.
(Jiří Hrádek)


Chcete přidat svůj názor na film? Napište ho do komentáře.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..